Už jste ji zapálili? Symbolizuje totiž naději. První zapálená svíce na adventním věnci se nazývá prorocká a v křesťanské tradici připomíná, že proroci starého zákona předpověděli příchod vykupitele, spasitele, tedy Ježíše Krista, mistra Lásky. A s ním přichází naděje, že svět bude lepší, hezčí, láskyplnější.
Advent má v moderní společnosti mnohá pojetí. Křesťanům začíná liturgický rok. Zpívají se roráty, tedy české adventní písně, které opěvují prorocká slova… Člověku, který nevnímá duchovní stránku tohoto období, se nabízí doba klidu, ale také neklidu – spěchu z předstudků. Musí být uklizeno, napečeno, nakoupeno, zabaleno, nazdobeno. Musí? Opravdu musí? Konzumní tlak vánoc lze zaznamenat již od září, ale nyní se zvyšuje. Nákupy, vánoční večírky. Na druhou stranu se ale většina lidí těší, neboť podvědomě lidé vánoce i adventní čas milují. Otázkou zůstává proč?
Je možné, že epigeneticky má člověk v genech lidskou touhu: zklidnit se, odpočinout si. Energie adventu a vánoc to umožňuje, pokud se ovšem nenecháme strhnout zaměřením pozornosti směrem ven, namísto pohledu dovnit, do sebe sama.
Někde jsem četla, že Mistr Lásky, tedy Ježíš, čeká za dveřimi. Jenže ty dveře nemají kliku zvenku. Není v jeho povaze dveře vyrazit, nebude ani tlouci, zvonit. Jen trpělivě čeká, kdy a zda vůbec bude pozván. Klika je pouze zevnitř a záleží na nás, zda ji lásce otevřeme či nikoliv. Doba adventu nám připomíná, abychom měli více rádi sami sebe, nebičovali se, ale také abychom si všimli ostatních, jsme více otevření laskavosti. Jen je škoda, že tato doba trvá pouhých pár týdnů a nepřeklápí se tyto energie do celého roku.
Na druhou stranu však advent pro citlivé jedince znamená často pocit bezmoci a deprese. Především senioři se často cítí sami, opuštění a nemilovaní.
A tak v rytmu přírody, která nám brzkým setměním dává možnost být dříve doma u čaje a svíčky, zkusme si udělat rekapitulaci života, děkujme za to, co se povedlo i nepovedlo, neboť nevíme, k čemu to vše bylo dobré. A pokud se necítíme fajn, může nám první zapálená svíčka připomenout, že naděje umírá vždy naposled a že láska vždy vítězí, ať už člověk věří v cokoliv. Jen se zastavit a přijmout a věřit.
Specialista na život
