To auto nesmí nikdo vidět! Za svůj úspěch jsem se styděla.
Nevím, zda to vnímáte také, ale mám pocit, že na silnicích jezdí opravdu velké množství luxusních vozů. Líbí se mi krásná auta, líbí se mi, že jsou více ekologická a bezpečná. Ale co mi vrtá hlavou? Řekněte mi, kde na taková auta berou lidé peníze? Jak je možné, že například z luxusního BMW vystoupí 18-letá holka? Že by rozjela nějaký skvělý byznys hned na střední? Nebo má bohatého přítele či rodiče? Nebo vyhrála v loterii? Vždy to pro mne byla a je záhada. Ano, možná si řeknete, že ta auta nejsou nová, že jsou často ojetá, a tudíž se jedná pouze o nafouklou bublinu luxusu. Přesto to nechápu, neboť uživit takové auto rovněž něco stojí. Čím dražší auto, tím jsou například dražší pneumatiky, originální náhradní díly a jeho údržba, protože nové auto chcete mít jednoduše krásné. U LR je skvělé, že můžete získat super nové auto poměrně rychle, přičemž čím více se budete snažit, tím spíše se dostanete k autu ještě luxusnějšímu. Víte, zjistila jsem, že máte-li na autě nálepku LR Health & Beauty, nepozastavuje se téměř nikdo nad tím, kde i mladý člověk na luxusní auto vzal.
Než se ale pustím do opěvování mého prvního manažerského vozu, musím se podělit o příběh, který tomu předcházel. V tomto článku bych vám chtěla představit, z jakých poměrů jsem vzešla, jakými strachy jsem prošla a co jsem si během této cesty uvědomila.
V práci na úřadě jsem toho měla za 8 hodin plné kecky a představa, že budu ještě někomu vést např. účetnicví… ta nepřicházela v úvahu.
Ze svého dětství si pamatuji, že jsme vždy měli auto. Pamatuji si také, že to auto bylo nové. Ať to byla Lada, Škoda 120 nebo Škoda Felicie, vždy bylo nové. Současně si ale pamatuji i to, že moji rodičě hodně pracovali. Kromě zaměstnání sadili česnek, chovali prase, slepice, husy na peří do mé výbavy, pak taky chovali krůty, králíky. Táta fotografoval svatby a mamka generovala obrovské množství vlastně vypěstovaných potravin, aby nebylo potřeba vydávat peníze za jídlo v obchodech. A ano, pak se nemůžeme divit, že bylo možno koupit nová auta, objet s nimi půl Evropy – tehdy východní. Ale to nebylo vše. Pořídili několik nemovitostí, nechali vystudovat děti vysokou školu a kvalitně se zabezpečili na důchod. Toto byl vzorec, ve kterém jsem byla příkladem vychovávána. Vzorec, který říká, že chceš-li nadstandardně žít, musíš také nadstandardně pracovat.
Mohu vám říci, že v době raného mládí mne tento vzorec absolutně nebral. Vzdala jsem myšlenku, že bych měla pracovat více. V době, o které je řeč, se psal rok 2006. V práci na úřadě jsem toho měla za 8 hodin plné kecky a představa, že budu ještě někomu vést např. účetnicví… ta nepřicházela v úvahu. Výsledek byl ovšem takový, že jsem byla neustále bez peněz! Co jsem vydělala jsem také utratila a úspory pořád nikde. Moje máma na mne byla přísná, vyžadovala po mně, abych jí ke konci roku vždy odevzdala 36 tis. Kč na dvojí stavební spoření. Jenže já jsem je v plné výši neměla. Proto jsem od září již nic nepořizovala, jídlo jsem kupovala na stravenky a držela každou korunu, jen abych si od mámy nemusela vyslechnout výčitku, že za celý rok nedokáži ušetřit 36 tis. Kč.
Na to auto jsem nebyla dostatečně zralá
Vraťme se ale k mému prvnímu autu. V době, kdy si moji rodiče koupili své poslední nové auto, jsem si právě pořídila řidičák. Bohužel, protože měli to auto nové, báli se mne nechat s ním jezdit. Kromě toho, že bych se mohla vybourat mi řekli, že už nebudou na důchod další auto pořizovat. Takže ještě ve 25 letech jsem neuměla vůbec řídit! Jezdila jsem tedy 30 km do práce autobusem a vlakem, což mne s přestupy stálo denně 3 hodiny ztraceného času.
Situace se změnila, až když jsem chodila s přítelem, který byl tak úžasný, že mi poskytl k ježdění svůj vůz, což byl starý Favorit. Až on mi dal důvěru, abych jezdila. Co na tom, že se auto sem tam pokazilo, že netěsnilo, že jsem měla neustále potrhané silonky. Důležité bylo, že jsem se naučila jezdit a byla jsem vděčná za auto, které odpovídalo mé skutečné reálné situaci. Nenapadlo mne, že bych měla jezdit v něčem jiném, když na to nemám.
Zásadní změna přišla s příležitostí LR Health & Beauty. Na začátku spolupráce jsem jezdila s nabídkou zboží zmíněným Favoritem. Nestyděla jsem se za to. Věděla jsem, že když na to nemám, tak na to nemám, ale chci to změnit. Změna přišla vemi rychle, neboť jsme se s přítelem rozešli a já jsem byla nucena si rychle sehnat auto další. Úspory mi ukázaly, že si mohu dovolit auto Hyundai Accent za 20 tis. Kč od kolegy z úřadu. Páni, to bylo ale auto! Dodnes na něj vzpomínám. Byla jsem frajerka a píšu to upřímně. Dokonce jsem se s ním vydala i do Brna na Startovací seminář LR do Bybycentra. Jenže podcenila jsem své orientační schopnosti a místo v Boby jsem se ocitla v Ikea. Startovací seminář jsem nestihla, protože vyjet z Ikea Brno bez navigace je téměř nemožné, a tak jsem se motala na 20 km asi 3 hodiny. A tady končí smutný motoristický příběh a začíná se psát nový, mnohem veselejší.
Osud mé přání nového auta vyslyšel a za cca 10 měsíců od rozhodnutí spolupracovat s LR jsem získala možnost využít autokoncept LR Health & Beauty v rámci nově získané nižší manažerské pozice. To bylo radosti!!! Hyundai Accent jsem prodala za 20 tis. Kč a těšila jsem se na skvělé nové VW POLO. Problém byl ale v tom, že jsem na toto auto nebyla dostatečně zralá!
Hledám dealera parfémů LR, prosím, ozvěte se
V té době jsem s sebou vzala moji mámu a společně s organizačními manažery jsme jeli do Ostravy auto slavnostně převzít. Již 3 dny předem jsem měla průjem od strachu, jak s tím autem přijedu domů. Sednout do mého!!! nového auta! Navíc tomu nenahrávalo ani počasí, vidím to jako dnes – bylo to na Mikuláše a byla mlha. Když jsem auto viděla, brečela jsem jako želva, fakt. Bohužel ne od radosti, ale od starosti. A pozor! Nejen od strachu ze slabých řidičských zkušeností, ale z toho, co na moje auto řekne okolí. Co když mne začno nenávidět? Co když se díky velkému nápisu LR dozví, že prodávám aloe vera a možná si i něco vydělám!? Co když mně vyhodí z práce! A také jsem měla strach, že mi spadne moje tehdejší LR struktura a já zůstanu s autem na ostudu sama. Ach, jak jsem byla ještě nepřipravená! Cesta z Ostravy byla příšerná. Můj tehdejší manažer, pan Šedek starší, jel v dobré vůli přede mnou v mlze se svým krásným Mercedesem, přičemž já že pojedu za ním. Mohu vám říci, že jsem byla rozhodnutá se z LR odregistrovat, jak jsem na něj byla nazlobená. Jel tak rychle, předjížděl, dokonce najel na dálnici. A já za ním s očima na skle v autě, které jsem neznala a nevěděla jsem ani jak zapnout mlhovky. O tom, že auto mám jsem pro jistotu nikomu neřekla, parkovala jsem jej daleko od mého zaměstnání, protože jsem byla tak hloupá, že jsem nepochopila sílu reklamy. A nejhorší bylo, že to bylo trapné, protože naprosto každý o mém autě samozřejmě věděl. Mé osobní uvědomění však přišlo až tehdy, když jsem několikrát za stěrači našla vzkaz: “hledám dealera parfémů LR, prosím, ozvěte se”.
Postupem času naštěstí ty negativní pocity odešly a já jsem si začala uvědomovat – Bože! Já mám své vlastní krásné auto!!! V LR POLO jsem se cítila jako královna, auto vonělo, bylo živé, krásné, skvělé a hlavně svým obrovským polepem LR, dělalo reklamu za mne. Čas s novým autem rychle utíkal a já jsem si na něj dokonale zvykla. Po třech letech ukončeného operativního leasingu, který mně společnost LR hradila, jsem vůz odkoupila, následně velmi výhodně prodala a zažádala si o nový model VW POLO znovu. Ačkoliv mne první malé manžerské auto vyvezlo až na pozici Organizačního manažera, ke kterému přísluší vůz Mercedes, necítila jsem tehdy, že bych byla dostatečně zralá na vyšší level a luxusnější vozidlo. Mám pocit, že VW POLO plně odpovídalo mým tehdejším zkušenostem, podnikatelskému postoji, nastavení mysli a především jsem cítila neustálou potřebu budovat reklamu skrz nálepku Aloe Vera, což na Mercedesu od LR nenajdete.
Vím, někdo si řekne, že je to jen malé, obyčejné auto. Ale pro mne je to mega auto! Vyvezlo mě k určité nezávislosti a ještě pár týdnů, než se s ním opět rozloučím, mě bude podporovat ve skvělém LR obchodě. Děkuji za něj.
Doporučené stránky:
www.marketakopcilova.cz
www.kopcilovi.cz
Fotogalerie
[envira-gallery id="1944"]